Tento článek se konkrétně věnuje změnám závazků, resp. převzetí majetku, postoupení pohledávky a postoupení smlouvy.
Právo – Advokátní kancelář Richard Gürlich
Nový občanský zákoník (NOZ) nově obsahuje ustanovení, které upravuje odpovědnost nabyvatele při převzetí majetku zcizitele jako celku nebo převzetí jeho části. V takovém případě se nabyvatel stává společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel, avšak pouze do výše hodnoty tohoto převzatého majetku. Účelem tohoto ustanovení je chránit věřitele v případech, kdy se dlužník snaží „odklonit“ svůj majetek, aby se vyhnul zaplacení svého dluhu. Pokud je tímto nabyvatelem osoba zciziteli blízká (např. rodič, sourozenec či manželka), pak tato odpovídá za dluhy související s převzatým majetkem bez omezení, ledaže prokáže, že o existenci těchto dluhů nevěděla, ani vědět nemusela. Pro obdobné případy můžeme doporučit vždy prověřit finanční situaci zcizitele (alespoň nahlédnutím do insolvenčního rejstříku) a zakotvit tomu odpovídající záruky do kupní smlouvy.
Několik poznámek k institutu postoupení pohledávky. Tento byl převzat ze současné právní úpravy a až na některé výjimky zůstal bez obsahových změn. Jednou z těchto výjimek je upuštění od písemné formy, která byla doposud pro smlouvu o postoupení pohledávky vyžadována. V této souvislosti je však nutné pamatovat na skutečnost, že postoupení pohledávky je změnou závazku, pokud tedy mezi smluvními stranami bylo dohodnuto, že je možno měnit smlouvu pouze písemně, musí mít i smlouva o postoupení pohledávky písemnou formu. Další novinkou, kterou NOZ přináší, je výslovné zakotvení možnosti postoupení souboru pohledávek, tzv. globální cesse. Takto mohou být postoupeny i pohledávky, které budou vznikat teprve v budoucnu, za předpokladu, že jsou ve smlouvě o postoupení pohledávek vymezeny dostatečně určitě.
Úpravu nového občanského zákoníku o změnách závazků uzavřeme institutem postoupení smlouvy, který NOZ zavádí zcela nově po vzoru zahraničních právních úprav. Doposud bylo dle platné právní úpravy možné postoupit pouze pohledávku, tedy právo na plnění nebo dluh, tedy povinnost plnit; dle NOZ je však nově možné postoupit souhrnně i všechna práva a povinnosti ze smlouvy vyplývající. Postoupením smlouvy v podstatě dochází k záměně některé ze smluvních stran, ovšem pouze za předpokladu, že s tím druhá smluvní strana souhlasí. Postoupit smlouvu je možné pouze za předpokladu, že ještě nebyla splněna, a u opakujícího se plnění je možné ji postoupit s účinky pouze vůči plněním budoucím. Postoupení smlouvy je účinné vůči postoupené straně udělením jejího souhlasu, popř. pokud byl souhlas udělen předem (např. již přímo ve smlouvě), pak k okamžiku, kdy jí bylo postoupení oznámeno. Další možností, kterou NOZ nabízí, je také uzavření (původní) smlouvy na řad některé ze stran, což následně umožňuje její postoupení pomocí rubopisu (pozn. zde se uplatní ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů).
Následkem postoupení postupník (strana, na kterou je smlouva převedena) nabývá práva a povinnosti z původní smlouvy a postupitel (strana, která smlouvu převádí) se v tomto rozsahu osvobozuje. Toto osvobození je však možno vyloučit prohlášením postoupené strany, která je povinna jej učinit nejpozději do 15 dní od okamžiku, kdy se dozvěděla o postoupení smlouvy. Pokud bude toto prohlášení učiněno později, neztrácí své předpokládané účinky, avšak postoupená strana odpovídá postupiteli za případné škody, které v důsledku tohoto prodlení vzniknou. Jestliže je prohlášení o vyloučení osvobození učiněno, má postupitel povinnost plnit ze smlouvy, jestliže tak postupník neučil.
Co se týče námitek ze smlouvy, tyto zůstávají postoupené straně zachovány i vůči postupníkovi, ostatní námitky vůči postupiteli zůstávají zachovány, jen pokud si toto postoupená strana vyhradí ve smlouvě nebo v rámci souhlasu s postoupením smlouvy.
Využití institutu postoupení smlouvy může být praktické pro řadu situací, kdy plnění ze smlouvy není vázáno na osobní plnění některé ze stran, například při výstavbě developerských projektů.
JUDr. Richard Gürlich, Ph.D.
Autor: Redakce Sreality
Zdroj: Advokátní kancelář Richard Gürlich
